3 důležité aspekty kvalitního cestovního pojištění

Rozhodli jste se vyrazit s partou na pánskou jízdu mimo české luhy a háje? Nepodceňte výběr kvalitního cestovního pojištění. Je třeba se zaměřit jen na 3 důležité body a výhodnou pojistku máte v kapse! 1. Výše pojistných limitů Cena cestovního pojištění se [...]

Jak si udržet kondici přes zimu? Zkuste některý z halových sportů

  Pokud nejste přívržencem zimních sportovních aktivit, nevadí. V kondici vás přes zimu udrží i halové sporty. Dnes jich existuje tolik, že si z pestré nabídky vybere každý. Squash Tenisová alternativa ukrývající se pod názvem squash si už získala velkou spoustu přívrženců. [...]

Než dáte výpověď, promyslete pár věcí

Jako každý jiný muž i vás možná každodenní stereotyp dohnal až na pokraj a víte, že musíte odejít. Ať už ze vztahu nebo práce. Výpověď dát můžete, ale skutečně ji ustojíte? Nejednejte zbrkle. Svoje rozhodnutí si předem důkladně promyslete, přestože [...]

Vyzrál jsem na pojištění auta

Jako správný motorista poctivě platím pojištění za auto. Každým rokem mi přijde vyúčtování a pokaždé jenom žasnu, kolik mi to zase naúčtovali. Chápu, že platit povinné ručení se prostě musí, je to pojistka za případnou vlastní hloupost nebo chybu. Kdybych [...]

Zaručený hit

Jestli jste dost staří na to, abyste si pamatovali kapely osmdesátých a devadesátých let, pak možná taky s nostalgií sledujete večer co večer sekce videoklipů z této doby na Óčku. Mladším ročníkům narozeným po roce 1995 už pravděpodobně mohou připadat tahle hudební [...]

 

Thule nabízí řešení na kola, nebo spíš na auto

Cyklistika se rozšířila ve velkém a stále více lidí si tak rádo zajede na dovolenou namísto k moři někam u nás a vezmou s sebou kola. Pokud patříte mezi příznivce tohoto sportu a chcete vyrážet s rodinou na kola, budete potřebovat vhodnou výbavu na auto. Vozit auta v kufru dost dobře nejde, hlavně když jich potřebujete přepravit více. Proto se také mnohem více pořizují nosiče kol, které umožní kola naskládat na auto, ať už na střechu nebo dozadu za auto a vyrazit klidně v plném počtu osazenstva auta.

Švédská značka Thule patří mezi přední výrobce příslušenství na auta a právě nosiče kol Thule jsou svou kvalitou na vrcholu žebříčku a to prakticky ve všech typech nosičů, jak těch střešních, tak zadních na tažné nebo na zadní dveře.

Kterou variantu nosičů kol zvolit?

Mezi nosiči kol se dá vybírat ze tří typů. Jednak jsou to hodně rozšířené nosiče kol na střechu, ke kterým je zapotřebí mít auto vybavené střešním nosičem. Podle počtu kol, která chcete převážet, je pak nutné koupit stejné množství nosičů kol. Na střeše musejí být nosiče především pevné a zajišťovat dokonalou stabilitu kol. Kola jsou totiž na střeše na výšku a jsou tedy na uchycená na velkou páku. Musejí ale držet také v zatáčkách a při případném prudkém brždění. Všechny nosiče Thule toto splňují. U nosičů kol na zadní dveře není páka tak velká. Poskytují navíc poměrně sympatické řešení, které je univerzální pro auta bez tažného zařízení a střešních nosičů. Někteří sice mohou polemizovat, že váha kol a nosiče je na páté dveře poměrně velká, ovšem obávat se není čeho. Navíc máte usnadněnou práci, protože nemusíte přemosťovat elektroinstalace, jako u nosičů na tažné a kola jsou dobře přístupná, což může být problém nosičů na střeše.

Přeinstalace operačního systému

Také vás rozčiluje,když se po určité době začne počítač zpomalovat, zasekávat, nespolupracuje tak, jak by měl? Po čase používání se nakumuluje značné množství odpadu, který zpomaluje počítač. Nepomůže pravidelné čištění registrů, ani pravidelné odstraňování souborů a adwaru čistícími programy. Jediné, co skutečně vrátí ztracený výkon je přeinstalace operačního systému. Do toho se ale nikomu z nás moc nechce. Jedná se o téměř celodenní činnost, kdy je nutné zazálohovat všechna data, někdy si vypsat, které programy budu opět potřebovat a pohledat jejich instalačky. Naprostá většina lidí si Windowsy zvládne přeinstalovat sama. Osobně svůj počítač čistím přibližně každé dva roky, ale donutit se k tomu je fuška. K přeinstalaci stačí buď instalační CD nebo bootovací flash disk. Většinou se pak postupuje už jen podle instrukcí na obrazovce. Nový systém pak zase jede super rychle a bezchybně.

Vyrážíme na lyže

Když už v zimě napadne sníh, dá se toho využít. Vyrazit za zimními sporty chce určitě hodně lidí. Ideální ovšem je, mít na to tu správnou výbavu. Na hory se nejlépe jede dobře vybaveným autem, které je připraveno na náročnější vysokohorské podmínky. Znamená to kromě sněhových řetězů a lopaty na odhazování sněhu také další příslušenství, které usnadní přepravu lyží, nebo snowboardových prken.

Uvnitř auta, v zavazadlovém prostoru se lyže přepravují poměrně špatně. Jsou dlouhé a do standardně velkého kufru se nevejdou, proto se často musejí sklápět zadní sedačky, přinejmenším jedna, takže tím přicházíte o prostor pro pasažéry a chcete-li jet s přáteli nebo rodinou, už se vám do auta nedostane tolik lidí.

Mnohem lepším řešením je umístit lyže nebo snowboardy na střechu auta. Ke správnému uchycení potřebujete střešní nosič. Hodně aut, hlavně těch nových ho dostane už z výroby, nebo přinejmenším alespoň podélníky, na které pak pořídíte poměrně snadno příčníky přesně podle typu auta. Jakmile je jednou seřídíte, už je můžete vždy jen nacvaknout a vyrazit. U aut, která nemají hagusy se dají pořídit nosiče určené k uchycení do bočních lišt střechy.

K převozu lyží jsou pak zapotřebí už pouze správné nosiče lyží. Standardně jsou lyže uchyceny na dvou koncích. Nosiče se ovšem liší tím, kolik párů lyží zvládnou pojmout. Některé nosiče mohou namísto lyží vozit také snowboardová prkna.

Fajnšmekři ovšem mohou namísto nosičů používat střešní boxy, které lyže nebo snowboardy chrání i proti povětrnostním vlivům. Kromě toho jsou boxy nebo někdy také nazývané „rakve“ bohaté využití i v jiných ročních obdobích, kdy se dají využít jako rozšíření úložného prostoru auta. Pokud ale budete box nechávat na střeše trvale, je třeba počítat s tím, že se o něco zvýší spotřeba paliva.

Head-up displej

Každá generace aut, kterou představují autosalony ve velkých městech, přináší další a další inovace do běžných osobních aut, které by si normální člověk ani nevymyslel. Tak třeba takový head-up displej. Pokud vám to nic neříká, nevadí. Určitě byste nebyli sami. Je to systém, který se vyvinul kvůli rychlé závodní jízdě, aby jezdec nemusel vůbec sledovat nic jiného, než vozovku před sebou. Postupně se ale tato technologie přenesla na běžná osobní auta. A co to tedy je? Jednoduše řečeno se důležité informace přenášejí namísto budíků přímo před řidiče na čelní sklo. Díky tomu vlastně sledujete pořád jenom cestu před sebou, ale současně ve svém zorném poli vidíte taky, jak rychle jedete a další údaje. Ve skutečnosti se ale vlastně nedíváte na čelní sklo, nýbrž někam ne konec přední kapoty, kam se promítají tyto údaje pomocí projektoru a systému zrcadel. Zajímavá technologie a ještě zajímavější její použití. Každopádně vše, co se poslední dobou na auta vymýšlí, má především zvýšit bezpečnost řízení, což je dobře.

Mílové kroky současné techniky

Střední generaci, která pamatuje začátky počítačů a internetu u nás to musí nutně přijít vůbec nejvíce markantní. To, jakými kroky postupuje současná technika. Není možné si toho nevšimnout. Jenom když člověk porovná, jaký mobilní telefon si ještě před deseti lety kupoval a jaké telefony jsou k dostání dnes, těžko se tomu věří. Počítač, který jsem si před pěti lety koupil jako naprosto našlapanou pecku, je dnes už zastaralý a dokonce tak malý přístroj, jako je můj telefon, toho dnes umí mnohem víc a je výrazně rychlejší v provozu. Kdybyste současnému dítěti dali do ruky mobil, který si velmi dobře pamatujete jako svůj z doby před zhruba těmi deseti lety, nejspíš by nechápalo, co s ním má dělat. K internetu se nepřipojí, fotku neudělá, klávesy má obrovské a hardwarové a navíc na displeji může člověk spočítat pixely pomalu na prstech obou rukou. I když si dnes mladá generaci hodně rychle zvyká na pokroky v technice, těžko si člověk představuje, kam půjde vývoj dál. Holografické displeje? Dost možná.

Vyzrál jsem na pojištění auta

Jako správný motorista poctivě platím pojištění za auto. Každým rokem mi přijde vyúčtování a pokaždé jenom žasnu, kolik mi to zase naúčtovali. Chápu, že platit povinné ručení se prostě musí, je to pojistka za případnou vlastní hloupost nebo chybu. Kdybych někoho naboural a udělal z jeho auta nebo jiného majetku vrak, nebo dokonce hůř, někomu ublížil na zdraví nebo na životě. Platit podobné škody ze svého, tak se zadlužím asi ještě na dvě generace dopředu.

Někdy si ale pojišťovny dělají s cenou pojistného celkem, co chtějí. Mám bezškodný průběh, bonusů až ke stropu a stejně mi pojistné stoupá. Jak je to možné?

U povinného ručení se totiž mohou objevovat také další položky, které máte přiobjednané. Nejčastěji to bývají třeba pojištěná skla nebo minimálně to čelní. To totiž při rozbití není žádná levná záležitost. Tohle pojištění ještě chápu, i když si můžete alespoň vybrat hodnotu plnění, čímž se dá ovlivnit výsledná cena pojistného na povinném ručení. Většinou jsou okna pojištěná buď na deset, nebo pět tisíc. Pětitisícová částka stačí, pokud chcete pojistné snížit.

Dál se ale na výpisu může objevit třeba položka pojištění nezaviněné nehody. Kdo tam tuhle položku má, může směle napochodovat na pobočku své pojišťovny a zrušit ji. Pokud byste se totiž dostali do nehody, kterou zavinil někdo jiný a udělal vám na autě škody, nepůjde krytí škod přece z toho, co vy platíte své pojišťovně, ale z jeho povinného ručení. Pojišťovna vám nejspíš řekne, že tohle připojištění máte proto, že by vaše pojišťovna za vás oběhala všechny formality. Nevím, jak vy, ale já bych si je raději oběhal sám a peníze si nechal. Bylo by to totiž dost drahé oběhávání. Schválně si zkuste někdy sednout a vyzkoušet si nějakou kalkulačku povinného ručení, co vám ukáže. Mohli byste totiž snadno zjistit, že co platíte u své stávající pojišťovny za rok, byste jinde zaplatili za tři.

Vaření – koníček nebo povinnost

Dobré jídlo je spíš koníček. Vaření na druhou stranu je pro většinu lidí spíš povinnost. Určitě se tedy najdou takoví jedinci, které vaření baví. V domácnosti s ženou je to většinou jednodušší, protože vaření se automaticky ujímá ona. Má talent na propracovanější pokrmy, které vyžadují větší přípravu, na druhou stranu se jí to ale nechce pak uklízet. Pokud už vaří chlap, který mimochodem pode všeho má mít na vaření, tedy to spontánní a improvizované a na kombinování ingrediencí a chutí větší talent, tak klidně vytáhne všechno možné, zaskládá celou kuchyň a vůbec ho nebere, že to pak bude potřeba uklidit, protože se to zázračně uklidí samo. Ano, pokud je to doma dobře zařízeno, můžeme jako pánové teoreticky vařit taky, a ne že bychom to neuměli. Vždyť naše grilované flákoty okolí zbožňuje. A v případě, že si uvaříte nějaké skutečně dobré jídlo, můžete na něj být aspoň po právu hrdí.

Mužské a ženské práce?

Patříte mezi ty, kteří se domnívají, že jsou některé práce, které by měly vykonávat muži a které by měly vykonávat ženy? Dneska se sice rozdíly v povinnostech žen a mužů hodně smazávají, ale třeba takové žehlení nebo šití. Umíte si představit, že si vytáhnete žehlicí prkno, žehličku a začnete si přejíždět kalhoty, abyste je měli druhý den pěkně hladké a nezmuchlané? Žehlení je podle spousty chlapů určitě ženská práce. Ale zkuste to říct nějaké ženské. Požene vás válečkem po celém bytě. A co tedy mužské práce? Naservíruje vám vaše partnerka někdy nástin toho, co by podle ní měl dělat doma nebo kdekoli jinde chlap? Ty paličatější si nejspíš řeknou, že všechny práce si může udělat sama, takže chlapi vlastně na nic nejsou. Ty strategičtější si možná budou vymýšlet opravy, práce na zahradě a podobně. To ale nejsou zrovna ekvivalentně pravidelné úkony, které dělá doma ženská, takže se dá říct, že jsme z toho vyšli o něco líp.

Rodinu nejde nezanedbávat

Pokud máte v rodině dobré vztahy, je to určitě výhoda, někteří lidé spolu v rámci jedné rodiny třeba ani nekomunikují. Přitom rodina je ta relativně jediná jistota, kterou v životě máme, takže u těch členů blízkého příbuzenstva, ke kterým máte vřelý vztah, byste se měli chovat hezky a neměli byste je zanedbávat. Nikdy totiž nevíte, kdy o ně můžete přijít a zanedbávání už pak nikdy nenahradíte ani nevezmete zpátky.

Udržujte kontakt

I když je to někdy těžké, udržujte se svou rodinou kontakt. I když bydlíte někde jinde, aspoň jednou za čas je navštěvujte. Pravidelné nebo alespoň občasné telefonáty jsou také dobrým způsobem, jak zůstat informován o životě vašich nejbližších.

Dělejte si radost

I drobnosti občas potěší. Když si vzpomenete, že váš děda, nadšený houbař, nemá pořádný houbařský nožík, kupte mu ho, když ho uvidíte v obchodě. I když třeba zrovna nebude mít narozeniny, nebo jinou příležitost, ke které byste jinak výhradně kupovali dárek pro dědu. Kupovat totiž drobné radosti i jen tak se cení víc, než když ukážete, že o své rodině víte pouze na vánoce nebo narozeniny. Takto velké příležitosti by pak měly být primárně důvodem se sejít. Přesto ale můžete udělat při významném výročí nějaké větší gesto. Jen si vezměte třeba oslavu půl století života, což je snad nejvíce přelomový okamžik. Pak možná jako dárek k 50. narozeninám nekoupíte jen láhev vína, ale něco okatějšího.

Sledujte důležité události

V životě každého člověk se stávají události, které jsou více či méně důležité. O takovýchto událostech byste u nejbližší rodiny měli mít přehled. Maturovala vaše neteř, babičku odvezli do nemocnice, strejda jede na dovolenou. Mějte tedy o stavu svých příbuzných přehled. Oni se na oplátku budou také starat o vás.

Nakolik je spolehlivá předpověď počasí?

Určitě jste minimálně jednou nadávali na to, jak se zase meteorologům nepodařilo trefit počasí na nadcházejících pár dní, a říkali jste si, co nad tou svou křišťálovou koulí vůbec dělají, když jim to tak zoufale nevychází. Pokud to také nevíte, pak je potřeba říct, že relativně spolehlivě jde předpovědět počasí tak leda na dva dny dopředu. Proto jsou naše úžasné české predikce na celý měsíc dopředu, nebo dokonce na celé dva měsíce dopředu – jako u letních prázdnin, kterým říkáme honosně dlouhodobé předpovědi naprosto směšnou snůškou nesmyslů a předvést něco takového někde v okolních státech, tak se snad chytnou za hlavu. Rada pro české meteorology – snažte se radši předpovídat rozumně na ty dva dny dopředu a neprodukujte ty koniny v podobě dlouhodobých předpovědí. To si zvládnu vymyslet i sám a pravděpodobnost, že se trefím budu mít nejspíš stejnou jako vy.